Revitalizace náměstí ve Valašském Meziříčí

Stávající stav

Náměstí se vyznačuje svou uzavřeností velkého nezastavěného prostoru. Má funkci reprezentační, obchodní a společenskou. Svůj tvar získalo Náměstí již v 16. století. Má obdélný tvar a je orientováno severojižně. Na náměstí jsou umístěny dvě sochy historického významu, mariánský sloup a socha sv. Floriána. Sochy zvýrazňují hlavní (podélnou) osu náměstí. Náměstí je lemováno převážně historickými domy s památkovou ochranou. Objekty na nárožích pochází z první poloviny 20. st.)Vstupy do náměstí jsou situovány v rozích, hlavní trasa pro automobily je z jižní strany náměstí, ulice Poláškové. Výjezd z náměstí je řešen ulicí Komenského. Zbylé ulice jsou komunikace se smíšeným provozem dopravním a pěším. Návaznosti blízkého okolí, zejména dopravní řešení přilehlých ulic je pro kontext náměstí důležitý. Stávající podobu náměstí vtiskl architekt Alois Balán v 50. letech 20. století. Byl to zároveň největší zásah do jeho podoby. Zásadní změnou bylo vytvoření výškového stupně. Tím došlo k menšímu spádování v ploše náměstí. Tato plocha byla opatřena živičným povrchem členěným velkoformátovými pískovcovými dlaždicemi. Bylo vytvořeno funkční rozčlenění náměstí na dvě pobytové zóny (na severu a jihu) a střed náměstí lemovaný nástupními ostrůvky pro MHD. Střed náměstí se tím zmenšil a automobilová doprava způsobila potlačení pěší dopravy. Pojížděné komunikace byly řešeny žulovou dlažbou s nesourodým spárořezem. Chodníky po obvodu náměstí jsou kombinací betonové čtvercové dlažby a zámkové dlažby. Problematické se dnes jeví i tehdejší vysazení jehličnatých dřevin, které jsou pro náměstí zcela nevhodné. Poprvé se také objevilo na náměstí zatravnění vymezených ploch. Tyto plochy postupem času zarostly zejména nízkými křovinatými porosty.

Nový stav

Do návrhu řešení jsou zapracovány výše uvedené požadavky investora. Byla upravena geometrie ploch a zároveň byla vytvořena nová koncepce, která se snaží vrátit chodce do celé plochy náměstí. Svou podstatou je náměstí prostorem pro lidi a ne pro auta. Tato myšlenka byla v návrhu zohledněna a došlo k omezení parkovacích stání v ploše náměstí. Byly odstraněny nástupní ostrůvky. Výškové členění, které bylo dle požadavků zachováno, bylo optimalizováno svým tvarem i velikostí, aby bylo více propojeno s hlavní plochou. Je zde navrženo schodiště, které samo o sobě funguje jako odpočinková zóna a je možné jej využívat i k sezení, nejen k překonání výškového rozdílu. V ploše náměstí byla vytvořena časová osa s bronzovými destičkami, které budou zachycovat významné události v historii města. Jedná se o interpretaci místního dědictví ve veřejném prostoru. Tato osa je situovaná do středu náměstí od sochy sv. Floriána k mariánskému sloupu. Výrazovým prvkem se stalo i přidání vodní fontány v ploše dlažby. Tyto prvky jsou v návrhu zejména proto, aby motivoval obyvatele k provozování volitelných aktivit ve veřejném prostoru. V prostoru před radnicí došlo k rozšíření chodníku do prostoru komunikace a tím bylo dosaženo zviditelnění radnice, jako důležitého objektu na náměstí. Dalším novým prvkem je vymezení prostoru pro letní venkovní zahrádky restaurací a odbourání "soklů", na kterých se tyto zahrádky nachází dnes. Pro tento účel byl chodník rozšířen na severní a jižní straně, kde je počítáno s možností umístění zahrádek po celé délce chodníku. Podoba jednotlivých částí - tvar zelených ostrovů nebo tvar výškového stupně vycházejí z přírodního tvarosloví. Lidem jsou bližší křivky a měkké tvary než ostré úhly. Návrh probíhal v souladu s koncepcí "Design for all" jejíž podstatou je respektování různorodosti a usnadňování pohybu všech skupin uživatelů. Tyto principy jsou formovány z hlediska přístupnosti, bezpečnosti, funkčnosti i atraktivity. Návrh pracuje s bezbariérovostí, využívá zapuštěných obrubníků, a kde není možné mít obrubník z hlediska dopravního provozu zcela zapuštěn, je řešen s minimální výškou, kterou norma připouští.